V neděli
jsme se ráno vzbudili nebývale brzy a já jsem to zřejmě brala jako znamení a
prohlásila: „pojďme na výlet do hor“. Neváhali jsme dlouho, našli trasu,
přichystali oběd s sebou a vyrazili směr vlaková zastávka. Koupili jsme si
lístky a už jsme si to štrádovali hodinku dvacet na místo. Vystoupili jsme,
nadechli se z plných plic čerstvého vzduchu a vyrazili do ulic tamního
městečka. Vypadalo to spíš jako taková klidná vesnička. Všude kolem množství
stromů a přírody, tak jsme se tam cítili moc dobře. V tu chvíli už jsme
věděli, že naše rozhodnutí odstěhovat se mimo city centre je na místě. Nejen,
že ušetříme za nájem, ale hlavně budeme obklopení přírodou, po čemž jsme
vždycky tak nějak toužili. Ale o tom později. Prošli jsme obydlenou částí, kde
jsme po cestě sezobli divoké passion fruit (naše oblíbené) dokonce i různé
odrůdy a moc jsme si pochutnali. Ovoce bylo prohřátý sluníčkem a my to v té
chuti úplně cítili. Poté jsme se ocitli na počátku jedné ze stezek vedoucí k vrcholku
hory. Cesta byla pohodová, i když pro některé dost náročná, ale my kondiční
mástři jsme to zvládli s přehledem :). Na vrcholku nás čekala vysloužená
odměna. Překrásný výhled na Glass House Mountains!
Takhle špičatý vrcholky jsem
teda ještě neviděla, bylo to fascinující… Udělali jsme několik snímků na
památku, dali si oběd, odpočinuli si a pokračovali zpět. Z kopce je to
vždycky horší. Jinak jsme cestou viděli miniaturní ptáčky pojídající nektar.
Červeno-černý Scarlet honeyeater, krásnýho modrýho motýla a taky u vody modrýho
ledňáčka. Bohužel, jsou ty potvory tak rychlý a plachý, že se mi ani jednoho z nich
nepodařilo kvalitně vyfotit. Co jsme ale zachytili, bylo hnízdo okřídlených
mravenců, kteří se to rozhodli zakempit v keři na nejlepším foto spotu. To
mě samozřejmě nemohlo odradit, a tak jsem se asi na půl minuty stala terčem
útoku těchto teritoriálních potvor :D. Jak jsme byli zpocení, tak nám lítali ve
vlasech, sedali na čelo a bzučeli u uší. Nic příjemnýho. Vtipný ale bylo
pozorovat lidi, co ještě nevěděli, že tam jsou. Vyběhla tam nějaká holka a za
vteřinu jen slyšíme: „What the fuck is that? Fuck, fuck. What´s this? ÁÁÁÁÁÁ“!
Tak sebou šila, že div neslítla dolů :D. Tak máme zase o jeden zážitek víc a
moc jsme si to užili.
 |
| V zajetí okřídlených mravenců |
No a o dva dny později jsme se odstěhovali do Rochedale
South v Brisbane. Asi 20 minut autem od centra. Filda má konečně super
práci, která ho moc baví (dělá dřevený podlahy) a jeho spolupracovník, který mu
dal tuhle možnost, je Slovák Marian, u kterého teď dočasně bydlíme. Má to tu
moc hezký…a je moc milej…Fík pečlivé trénuje jízdu nalevo a dneska jel dokonce
dvakrát v Toyotě ECHO, kterou nám taky půjčil Marian. Jeli jsme se podívat
na Chinese Temple kousek odsud.
Nádherný jezero, plno ptáků, kačen, potápek,
ale hlavně klokanů! Konečně jsem se s nimi mohla zblízka seznámit :). Jsou
to nejvíc roztomilí wallabies! Několik z nich mělo ve vaku miminka a bylo
to nepopsatelně krásný, sledovat je ve volné přírodě. S mládětem nás
pustili tak na tři metry k sobě, pak už odskakovali, ale bez mláděte až na
půl metru.
 |
| S miminkem ve vaku |
To byl pro mě největší zážitek…Ještě tu koalu! :D Mějte se krásně!
Okomentovat