Už od malička jsem viděla velryby jako naprosto okouzlující stvoření, které s sebou přináší takový ten pocit tajemna a záhad…Vždy na mě působily magicky a tak trochu i mytologicky. Pozorovat velryby ve volné přírodě bylo moje velké přání, které se mi splnilo a jsem za to moc šťastná! 


Vyjeli jsme na Gold Coast, 40 minut autem, kde jsme nejprve navštívili Main beach. Byla to moc krásná pláž, rozsáhlá, čistá omývaná korálovým mořem. Nádhera. Pak jsme ještě zaskočili na meníčko do Thajské restaurace a už šup šup na loď. 





Celá výprava trvala tři hodiny. Nejdříve jsme pomalu a opatrně vyjížděli z mělčích vod, až jsme se dostali na otevřené moře, kde bylo možné zrychlit a vyjet vstříc velrybám. Místní bioložka nám oznámila, že když zahlédneme první velrybu, máme vyhráno, protože u ní jsou také ostatní a znamená to, že jsou aktivní a mají chuť se ukazovat na hladině. Mají teď období rozmnožování, takže se samci předvádějí před samicemi a také se seznamují s novými přáteli, se kterými budou v průběhu dalšího roku obeplouvat svět. Jeli jsme cca 5 – 10 minut po otevřeném moři a už jsme v dáli viděli, jak se něco hýbe. Připluli jsme blíž a spatříme první velryby. Byli u hladiny a mávali obřími předními ploutvemi, ale s takovou lehkostí a něhou…až mě to dojalo tak, že jsem se rozplakala…To jsem překvapila sama sebe! Normálně jsem byla tak šťastná a tak mě okouzlilo, jak nás hned přijali a pustili k sobě, že došlo i na slzy :). 






Loď zpomalila a my se ještě přiblížili… Velryby si pak samy zvolí, zda chtějí připlavat až k nám nebo se vzdálit. My jsme měli podle bioložky velký štěstí, protože lodě, které vyrážely ten den před námi, prý neviděly téměř nic…“Naše“ velryby byly natolik aktivní a zvědavé, že několikrát připluly až přímo k naší lodi a vyskakovaly nám před očima, plácaly ocasem, ukazovaly břicho nebo mávaly předními ploutvemi. Bylo to nepopsatelný! Prostě boží! Jsou to obři a přitom tak ladní. Když podplavávaly naši loď, uvědomovali jsme si, jak jsme malincí a jak je příroda mocná. Šlo o plejtváka dlouhoploutvého neboli keporkaka, tady zvaný Humpback. A řeknu Vám, jsou to krasavci! Aktivní byli dva z nich, jeden cca 12 m a druhý 16 m…Byli k nám tak laskaví, že se ukázali hned na začátku naší cesty a zůstali s námi po celou dobu naší plavby. Vyzařovala z nich jakási zvláštní energie a poklidná síla, která nám všem udělala obrovskou radost a moc jim za to děkujeme. 







Na závěr jsme se ještě zajeli podívat na známou pláž Surfers paradise - krása. Velryby byly opravdu nezapomenutelným zážitkem, vlastně jedním z nejlepších cestovatelských zážitků, které jsem kdy měla a nejradši bych jela hnedka znovu :D. Tak třeba zase někdy bude příležitost. Jsme nadšení a mám za sebou další velký splněný sen, který nám přišel naproti z toho druhého podmořského světa, o kterém víme tak málo. Děkujeme, kouzelný bytosti, že jste k nám byly tak otevřený <3 



Setkání s velrybami

pondělí 7. srpna 2017

Už od malička jsem viděla velryby jako naprosto okouzlující stvoření, které s sebou přináší takový ten pocit tajemna a záhad…Vždy na mě působily magicky a tak trochu i mytologicky. Pozorovat velryby ve volné přírodě bylo moje velké přání, které se mi splnilo a jsem za to moc šťastná! 


Vyjeli jsme na Gold Coast, 40 minut autem, kde jsme nejprve navštívili Main beach. Byla to moc krásná pláž, rozsáhlá, čistá omývaná korálovým mořem. Nádhera. Pak jsme ještě zaskočili na meníčko do Thajské restaurace a už šup šup na loď. 





Celá výprava trvala tři hodiny. Nejdříve jsme pomalu a opatrně vyjížděli z mělčích vod, až jsme se dostali na otevřené moře, kde bylo možné zrychlit a vyjet vstříc velrybám. Místní bioložka nám oznámila, že když zahlédneme první velrybu, máme vyhráno, protože u ní jsou také ostatní a znamená to, že jsou aktivní a mají chuť se ukazovat na hladině. Mají teď období rozmnožování, takže se samci předvádějí před samicemi a také se seznamují s novými přáteli, se kterými budou v průběhu dalšího roku obeplouvat svět. Jeli jsme cca 5 – 10 minut po otevřeném moři a už jsme v dáli viděli, jak se něco hýbe. Připluli jsme blíž a spatříme první velryby. Byli u hladiny a mávali obřími předními ploutvemi, ale s takovou lehkostí a něhou…až mě to dojalo tak, že jsem se rozplakala…To jsem překvapila sama sebe! Normálně jsem byla tak šťastná a tak mě okouzlilo, jak nás hned přijali a pustili k sobě, že došlo i na slzy :). 






Loď zpomalila a my se ještě přiblížili… Velryby si pak samy zvolí, zda chtějí připlavat až k nám nebo se vzdálit. My jsme měli podle bioložky velký štěstí, protože lodě, které vyrážely ten den před námi, prý neviděly téměř nic…“Naše“ velryby byly natolik aktivní a zvědavé, že několikrát připluly až přímo k naší lodi a vyskakovaly nám před očima, plácaly ocasem, ukazovaly břicho nebo mávaly předními ploutvemi. Bylo to nepopsatelný! Prostě boží! Jsou to obři a přitom tak ladní. Když podplavávaly naši loď, uvědomovali jsme si, jak jsme malincí a jak je příroda mocná. Šlo o plejtváka dlouhoploutvého neboli keporkaka, tady zvaný Humpback. A řeknu Vám, jsou to krasavci! Aktivní byli dva z nich, jeden cca 12 m a druhý 16 m…Byli k nám tak laskaví, že se ukázali hned na začátku naší cesty a zůstali s námi po celou dobu naší plavby. Vyzařovala z nich jakási zvláštní energie a poklidná síla, která nám všem udělala obrovskou radost a moc jim za to děkujeme. 







Na závěr jsme se ještě zajeli podívat na známou pláž Surfers paradise - krása. Velryby byly opravdu nezapomenutelným zážitkem, vlastně jedním z nejlepších cestovatelských zážitků, které jsem kdy měla a nejradši bych jela hnedka znovu :D. Tak třeba zase někdy bude příležitost. Jsme nadšení a mám za sebou další velký splněný sen, který nám přišel naproti z toho druhého podmořského světa, o kterém víme tak málo. Děkujeme, kouzelný bytosti, že jste k nám byly tak otevřený <3 



V neděli jsme se ráno vzbudili nebývale brzy a já jsem to zřejmě brala jako znamení a prohlásila: „pojďme na výlet do hor“. Neváhali jsme dlouho, našli trasu, přichystali oběd s sebou a vyrazili směr vlaková zastávka. Koupili jsme si lístky a už jsme si to štrádovali hodinku dvacet na místo. Vystoupili jsme, nadechli se z plných plic čerstvého vzduchu a vyrazili do ulic tamního městečka. Vypadalo to spíš jako taková klidná vesnička. Všude kolem množství stromů a přírody, tak jsme se tam cítili moc dobře. V tu chvíli už jsme věděli, že naše rozhodnutí odstěhovat se mimo city centre je na místě. Nejen, že ušetříme za nájem, ale hlavně budeme obklopení přírodou, po čemž jsme vždycky tak nějak toužili. Ale o tom později. Prošli jsme obydlenou částí, kde jsme po cestě sezobli divoké passion fruit (naše oblíbené) dokonce i různé odrůdy a moc jsme si pochutnali. Ovoce bylo prohřátý sluníčkem a my to v té chuti úplně cítili. Poté jsme se ocitli na počátku jedné ze stezek vedoucí k vrcholku hory. Cesta byla pohodová, i když pro některé dost náročná, ale my kondiční mástři jsme to zvládli s přehledem :). Na vrcholku nás čekala vysloužená odměna. Překrásný výhled na Glass House Mountains!






Takhle špičatý vrcholky jsem teda ještě neviděla, bylo to fascinující… Udělali jsme několik snímků na památku, dali si oběd, odpočinuli si a pokračovali zpět. Z kopce je to vždycky horší. Jinak jsme cestou viděli miniaturní ptáčky pojídající nektar. Červeno-černý Scarlet honeyeater, krásnýho modrýho motýla a taky u vody modrýho ledňáčka. Bohužel, jsou ty potvory tak rychlý a plachý, že se mi ani jednoho z nich nepodařilo kvalitně vyfotit. Co jsme ale zachytili, bylo hnízdo okřídlených mravenců, kteří se to rozhodli zakempit v keři na nejlepším foto spotu. To mě samozřejmě nemohlo odradit, a tak jsem se asi na půl minuty stala terčem útoku těchto teritoriálních potvor :D. Jak jsme byli zpocení, tak nám lítali ve vlasech, sedali na čelo a bzučeli u uší. Nic příjemnýho. Vtipný ale bylo pozorovat lidi, co ještě nevěděli, že tam jsou. Vyběhla tam nějaká holka a za vteřinu jen slyšíme: „What the fuck is that? Fuck, fuck. What´s this? ÁÁÁÁÁÁ“! Tak sebou šila, že div neslítla dolů :D. Tak máme zase o jeden zážitek víc a moc jsme si to užili.

V zajetí okřídlených mravenců


No a o dva dny později jsme se odstěhovali do Rochedale South v Brisbane. Asi 20 minut autem od centra. Filda má konečně super práci, která ho moc baví (dělá dřevený podlahy) a jeho spolupracovník, který mu dal tuhle možnost, je Slovák Marian, u kterého teď dočasně bydlíme. Má to tu moc hezký…a je moc milej…Fík pečlivé trénuje jízdu nalevo a dneska jel dokonce dvakrát v Toyotě ECHO, kterou nám taky půjčil Marian. Jeli jsme se podívat na Chinese Temple kousek odsud. 







Nádherný jezero, plno ptáků, kačen, potápek, ale hlavně klokanů! Konečně jsem se s nimi mohla zblízka seznámit :). Jsou to nejvíc roztomilí wallabies! Několik z nich mělo ve vaku miminka a bylo to nepopsatelně krásný, sledovat je ve volné přírodě. S mládětem nás pustili tak na tři metry k sobě, pak už odskakovali, ale bez mláděte až na půl metru. 



S miminkem  ve vaku






To byl pro mě největší zážitek…Ještě tu koalu! :D Mějte se krásně!

Glass House Mountains & wallabies

úterý 1. srpna 2017

V neděli jsme se ráno vzbudili nebývale brzy a já jsem to zřejmě brala jako znamení a prohlásila: „pojďme na výlet do hor“. Neváhali jsme dlouho, našli trasu, přichystali oběd s sebou a vyrazili směr vlaková zastávka. Koupili jsme si lístky a už jsme si to štrádovali hodinku dvacet na místo. Vystoupili jsme, nadechli se z plných plic čerstvého vzduchu a vyrazili do ulic tamního městečka. Vypadalo to spíš jako taková klidná vesnička. Všude kolem množství stromů a přírody, tak jsme se tam cítili moc dobře. V tu chvíli už jsme věděli, že naše rozhodnutí odstěhovat se mimo city centre je na místě. Nejen, že ušetříme za nájem, ale hlavně budeme obklopení přírodou, po čemž jsme vždycky tak nějak toužili. Ale o tom později. Prošli jsme obydlenou částí, kde jsme po cestě sezobli divoké passion fruit (naše oblíbené) dokonce i různé odrůdy a moc jsme si pochutnali. Ovoce bylo prohřátý sluníčkem a my to v té chuti úplně cítili. Poté jsme se ocitli na počátku jedné ze stezek vedoucí k vrcholku hory. Cesta byla pohodová, i když pro některé dost náročná, ale my kondiční mástři jsme to zvládli s přehledem :). Na vrcholku nás čekala vysloužená odměna. Překrásný výhled na Glass House Mountains!






Takhle špičatý vrcholky jsem teda ještě neviděla, bylo to fascinující… Udělali jsme několik snímků na památku, dali si oběd, odpočinuli si a pokračovali zpět. Z kopce je to vždycky horší. Jinak jsme cestou viděli miniaturní ptáčky pojídající nektar. Červeno-černý Scarlet honeyeater, krásnýho modrýho motýla a taky u vody modrýho ledňáčka. Bohužel, jsou ty potvory tak rychlý a plachý, že se mi ani jednoho z nich nepodařilo kvalitně vyfotit. Co jsme ale zachytili, bylo hnízdo okřídlených mravenců, kteří se to rozhodli zakempit v keři na nejlepším foto spotu. To mě samozřejmě nemohlo odradit, a tak jsem se asi na půl minuty stala terčem útoku těchto teritoriálních potvor :D. Jak jsme byli zpocení, tak nám lítali ve vlasech, sedali na čelo a bzučeli u uší. Nic příjemnýho. Vtipný ale bylo pozorovat lidi, co ještě nevěděli, že tam jsou. Vyběhla tam nějaká holka a za vteřinu jen slyšíme: „What the fuck is that? Fuck, fuck. What´s this? ÁÁÁÁÁÁ“! Tak sebou šila, že div neslítla dolů :D. Tak máme zase o jeden zážitek víc a moc jsme si to užili.

V zajetí okřídlených mravenců


No a o dva dny později jsme se odstěhovali do Rochedale South v Brisbane. Asi 20 minut autem od centra. Filda má konečně super práci, která ho moc baví (dělá dřevený podlahy) a jeho spolupracovník, který mu dal tuhle možnost, je Slovák Marian, u kterého teď dočasně bydlíme. Má to tu moc hezký…a je moc milej…Fík pečlivé trénuje jízdu nalevo a dneska jel dokonce dvakrát v Toyotě ECHO, kterou nám taky půjčil Marian. Jeli jsme se podívat na Chinese Temple kousek odsud. 







Nádherný jezero, plno ptáků, kačen, potápek, ale hlavně klokanů! Konečně jsem se s nimi mohla zblízka seznámit :). Jsou to nejvíc roztomilí wallabies! Několik z nich mělo ve vaku miminka a bylo to nepopsatelně krásný, sledovat je ve volné přírodě. S mládětem nás pustili tak na tři metry k sobě, pak už odskakovali, ale bez mláděte až na půl metru. 



S miminkem  ve vaku






To byl pro mě největší zážitek…Ještě tu koalu! :D Mějte se krásně!

Latest Instagrams

© Wild Sirius. Design by Fearne.