Naše dva
největší a nejtěžší kameny z nás konečně spadly! Máme víza a dostala jsem se
univerzitu! Joooo! (Teď ji ještě dokončit, ale to momentálně nehodlám řešit! :D).
Cítím se skvěle! Zasloužená odměna je tu. Četli jste článek „Peklo v ráji“?
Pokud ne, doporučuju přečíst, protože tohle tak trošku navazuje. Já nevím kde
začít, mám takovou radost…
Takže v návaznosti na poslední článek, jsem se
po tom výsledku, rozhodla, že se s ním nespokojím, protože absolutně
neodpovídá mým znalostem. Šla jsem přímo na univerzitu. Domluvila jsem si tam
schůzku s Mr. Whitem (kdo sledoval Breaking Bad, tak ho to pobaví stejně
jako mě xD), vzala jsem s sebou obří štos svých esejí, které jsem napsala
v průběhu necelých tří měsíců na jazykovce, tady v Austrálii a
pustila se do zapálenýho rozhovoru. Věděla jsem, že mám dost argumentů a důkazů
k tomu, abych dokázala, že známka z IELTS testu, kterou jsem dostala
z writingu (psaní 2 akademických esejí), není odpovídající mýmu běžnýmu výkonu. Mr. White provedl pár telefonátů, řekl do nich, že tu vidí asi
milion mých esejí, kde mám skoro vždy známku 6.5 i 7.0, ale nikdy ne pod 6.0 a
řekli mi „rozsudek“. Když mi jazykovka písemně potvrdí, že jsem hodná těchto
známek a napíší mi doporučující dopis, vezmou mě. Byla to pro mě dobrá zpráva,
ale pořád nebylo jistý, zda mi ho jazykovka napíše.
Věděla jsem sice, že kdyby
o mě napsali pravdu, tak jsem v klidu, ale člověk nikdy neví. Co si budeme
vykládat, je to pro ně přece jen „kšeft“ a byli by nejspíš sami proti sobě,
kdyby mi ho udělili. Jinak bych totiž musela znova na jazykovku a zase jim dál
platit. Univerzita tam měla zavolat a dopis si obstarat sama. Mě to ale
nedalo a šla jsem ještě na jazykovku osobně, aby o mě věděli, která to jsem.
Jeden kápo, co to tam má na starosti mi řekl, že po kontrole mých známek v systému
a po konzultaci s mojí učitelkou, je ochoten mi doporučení napsat. No jo,
ale na univerzitě měli kontakt na někoho, koho jsem nikdy neviděla a říkala
jsem si, jak mě může hodnotit někdo, kdo mě v životě neviděl, někdo, kdo
nemá ani páru o tom, jaký jsou moje znalosti… Takže tohle vše se mi honilo
hlavou asi další týden možná i dýl, ALE nakonec mi přišlo potvrzení o tom, že
jsem oficiálně přijata!!!! Takže největší radost a úleva! Jdeme slavit a zítra
do školy! Tak držte pěsti :). Byly to velký nervy, stálo to hodně úsilí, ale
vyplatilo se a je to táááááám. Jupííí! Jsem za to moc vděčná, ani nevíte jak... všechna ta práce za něco stála! Juch! <3
Okomentovat