Ve škola
jsem se potkala s jedinýma Čechama široko daleko. Přišli do mojí třídy a
hned jsem vycítila, že je to naše krev :D. Pořád jsem se snažila odposlouchávat
jejich tichá slůvka, ale nebylo jim rozumět. Pak jsem najednou zaslechla: „Já
si to jenom dám do báťůžku“ a hned jsem měla jasno a šla za nimi. Dali jsme se
do řeči a zjistili, že bydlíme hned naproti sobě (máme to k nim asi 10 metrů).
Od té doby se občas sejdeme a dáme BBQ, cvičíme nebo zajedeme na výlet. Kačka s Martinem
nás tentokrát vzali na nádherný Sunshine coast. Nejdříve jsme navštívili pláž Mooloolaba
(miluju ty jejich zdvojený óčka), kam jsme z Brisbane jeli asi hodinku a
čtvrt. Tam jsme se vykoupali v lehce rozbouřeném moříčku, poleželi na
krásné písečné pláži s minimálním počtem lidí, což bylo super a
relaxovali. Poté jsme si udělali s Fíkem ještě menší procházku po pobřeží
a bylo to moc příjemný.
Dále jsme pokračovali asi 20 min. autem na horu Mount
Coolum, kam jsme v největším vedru (bylo po poledni) vylezli až na vrchol
a kochali se úžasným výhledem na Sunshine coast.
Po úspěšném návratu z hory,
bez pádů a rozbitých kolen, jsme se jen s trochu namoženými kolenními
klouby odebrali zpět do vozu a pokračovali cca 30 min. na poslední cíl našeho
výletu – Peregian beach. Tahleta plážička nás okouzlila nejvíc. Byla dlouhá,
písčitá opět s vlnami, ale hlavně – téměř bez lidí! Což já vždycky moc ocením.
Bylo to jako sen, koukneš doprava -
pusto, doleva – nikde nikdo. Jen jsme se zaposlouchali do šumění moře a
užívali si ten okamžik. Na chvíli jsme se odebrali na svačinku a pak zase rychle
s radostí zpět. Do toho nám ještě nebe a světlo hrálo do karet a vytvořilo
tak nádherný prostředí pro pěknou fotku. Byl to parádní výlet, který jsme si
moc užili. Na fotkách níže je nadšení zřejmé...
Okomentovat