Tentokrát
jsme se vydali na průzkum cibetek a produktu, který díky nim můžeme získat. A
aby toho nebylo málo, tak jsme měli možnost porovnat výrobu kávy hned na dvou
různých místech. Na prvním místě se mi nelíbilo, v jakých podmínkách byly
dvě ukázkové cibetky. Malý klícky, zranění atd. Samotná ochutnávka cibetkové
kávy byla spojena s degustací čajů a různých káv s příchutí. Cibetková káva
byla dobrá, kyselá a jemná. Ale s tou druhou (zmíním později) se to nedá
srovnat.
Čaje byly vynikající. Opravdu hodně rozmanitých a pro nás exotických
chutí. Například ženšen, rose flower, šafrán, lemongrass, mangosteen (vynikající
asijský ovoce) apod. Mangosteen jsme taky vyhodnotili jako nejlepší a odnesli
si vzorek s sebou. Přivoněli si ke koření, jako je třeba skořice,
kurkuma, pepř, chilli, muškátový oříšek apod., a to vše bylo pěkně ručně zpracovaný
a domácí.
Při odchodu se s námi ještě samozřejmě rozloučil menší pavouček
:D.
V druhé „cibetkárně“ to bylo
ale mnohem lepší. U vchodu jsme opět spatřili dvě cibetky, ale v dobrém stavu a v mnohem
lepších podmínkách. Celkově bylo okolní prostředí živější, upravenější a krásnější. Od toho se
samozřejmě odvíjí i kvalita kávy, která byla jednoznačně lepší, jemnější,
chutnější, ne tak moc kyselá, jako v předchozí výrobně kávy, no prostě lahoda. A na takovéto mašině nám ji připravili:
Proces vzniku cibetkové kávy:
Cibetky jsou kunovité šelmy, které jsou oproti mým původním představám dost
velký a hodně roztomilý (obzvlášť jako miminka), ale to jsem už čekala. Kromě
toho mají rády sladké věci jako třeba ovoce. Vyzrálé kávové třešně jsou sladké
a jsou tak terčem cibetek, které je sezobou (údajně vyberou jen ty nezralejší a
nejkvalitnější kousky) a v trávícím traktu pak projdou procesem
fermentace, která zrna zbaví hořkosti. Po vyloupání a nadrcení zrn, vybraných z jejich trusu, získá káva jemnou chuť a příjemné aroma. Jak říká jeden moudrý balijec: „Nejdražší hovna na světě“ :D. Pro zajímavost V ČR lze šálek
cibetkové kávy sehnat za cca 200 Kč, na Bali vyjde na asi 100 Kč. A co je na ní
tak drahého? Cibetková káva je považována za velmi kvalitní druh kávy, který je
vyráběn pouze v malém množství, neboť cibetky v zajetí kávu
nepojídají (dobrá vychytávka, chytří tvorečci). Celkový proces přípravy zrn je
poměrně náročný. Nejdřív je třeba bobky najít, prohrabat se v nich, najít
zrna, pak je oloupat, opražit, nadrtit a správně připravit. Myslím, že to ještě
píšu dost zjednodušeně. Ve skutečnosti je to mnohem náročnější proces. Tento
druh kávy pochází z Indonésie (Jakarta). Na Bali je tedy doma a my měli možnost ochutnat ji hned z první ruky. Vystupuje zde pod názvem „Kopi
Luwak“, z indonéského kopi = káva, Luwak = cibetka, nicméně pod tímto
označením ji můžete sehnat i v ČR.
Další skvělá věc na tomto poznávacím
výletě byly „Bali pancakes“, palačinky z rýžové mouky společně se zelenou želé hmotou
obarvenou nějakým druhem trávy s kokosem a banánem. Nejlepší palačinky
jaký jsem kdy jedla. Rozhodně!
I tady jsme ochutnali spoustu druhů
káv a čajů, zase zvítězil mangosteen a cibetková káva byla tisíckrát lepší než
minule. Kromě toho byli užásně
ekologičtí. Koukněte na tu snahu podpořit lidi v ochraně stromů! Borci :).
No a
co by to bylo za výlet, kdyby se s náma nerozloučil nějakej pavouk že. Tentokrát to byl tento
mrňous, kterej byl teda ale opravdu neuvěřitelnej, barevnej s obřím ostnem
na zadku. Cibetkám zdar!
Okomentovat